Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Regionální zprávy POLAR

Regionální zprávy POLAR

  • Aktuální zpravodajství z Moravskoslezského kraje každou celou hodinu
  • Lesní propojení Staré a Nové Bělá bude obnoveno
  • Soutěž o zlatý pohár ve svařování má už 25 let
  • Rekonstrukce vodovodu bude probíhat po etapách
  • Horní Suchá zvažuje koupi části finských domků
  • Show v NJ připomněla zisk jediného titulu před 25 lety
  • Zlatorudná chalupa v Suché Rudné znovu ožívá

Lesní propojení Staré a Nové Bělá bude obnoveno

Dnes máme připravenu dobrou zprávu pro obyvatele okolí Bělského lesa a nebo jeho návštěvníky. Páteřní propojení lesní cestou Staré a Nové Bělé bude v celé délce obnoveno. Postarají se o to Ostravské komunikace.

Bělský les se 160 ha patří k největším lesním revírům v celém městě a je velmi oblíbený k procházkám i sportu. Proto je také protkán spoustou stezek, ale také je v něm hlavní lesní spojnice mezi severní a jižní částí lesa. ta už ale byla ve velmi špatném stavu a proto začíní její rekonstrukce.

Břetislav Riger, náměstek primátora Ostravy: V přípravné fázi bylo provedeno srovnání dvou alternativ možného řešení ke srovnání finanční náročnosti oprav, posouzena byla také technická proveditelnost i případné opakování identických poruch. Spolu s opravou komunikací dojde k obnově dotčeného přilehlého terénu a jeho zatravnění.“

Projekt navazuje na dokončenou stavbu „Cesta vody.“ Opravený úsek nabídne možnost komfortního prostoru pro chodce i cyklisty a lepší dopravní obslužnost při hospodaření v lese. Bonusem bude výhodnější přístup ke kapli Panny Marie Lurdské a ke studánce Matky Boží od ulice Chrobákova. Zhotovitelem stavby jsou Ostravské komunikace.

Eva Kijonková, mluvčí Ostravských komunikací: „Aktuální povrchy řešených účelových komunikací jsou stiženy výtluky, prasklinami, došlo též k rozpadu povrchové sktruktury současného krytu. Bude tedy zapotřebí odstranit stávající horní konstrukční vrstvy a nahradit je novým, zpevněným krytem."

Stavební práce si vyžádají dočasné uzavření této lesní cesty. Stezka bude po šest týdnů neprůjezdné pro cyklisty a neprůchozí pro pěší.

---

Soutěž o zlatý pohár ve svařování má už 25 let

Střední odborná škola Frýdek-Místek pořádala už 25. ročník mezinárodní soutěže ve svařování. Letos přijelo více než sto soutěžících z šesti zemí světa. Soutěž měla teoretickou i praktickou část a vše vyhodnocovala odborná porota v mezinárodním složení.

107 studentů ze 49 středních technických škol od nás i ze zahraničí přijelo letos do Frýdku-Místku na významnou svářečskou soutěž.

Jan Durčák, ředitel Střední odborné školy Frýdek-Místek: "Je to jubilejní 25. ročník mezinárodní svářečské soutěže. Soutěž má již dlouholetou tradici. Začátek té soutěže se nazýval Svářeč a od třetího ročníku již běžela pod názvem Zlatý pohár Linde. Letošního ročníku se účastní soutěžící z Číny, Německa, Bulharska, Ukrajiny, Slovenska a samozřejmě naši."

Samuel Chudej, soutěžící; Odborná škola technická Čadca: "Horko těžko to probíhalo. Co mi to přineslo? Nové zkušenosti, co se týče celkově toho svařování, té metody 135 CO."

Šimon Bačovský, soutěžící; Střední škola André Citroëna Boskovice: "Já už jsem tady podruhé a byla pro mě dobrá, moc se mi ty sváry nepovedly, ale celkově tady hodnotím ubytování a přípravu té soutěže úplně vynikající. Fakt je to hezké tady." – Proč jsi přilej podruhé? – "Podruhé, protože jsem minulý rok byl první, tak jsem chtěl tento rok zase obhájit. A asi se mi to teda nepovede, uvidíme, ještě není vyhlášení." – Byla tady velká konkurence? – "Byla, v mojí kategorii bylo 26 uchazečů. I mezinárodní uchazeči tady jsou. Čína, ti svařují nádherně. To, když jsem ty sváry viděl, tak klobouk dolů klukům."

Studenti mají vždy možnost dle vlastního výběru soutěžit ve čtyřech svařovacích metodách. Dále v teoretických znalostech o svařování, a dokonce i na svařovacím trenažéru.

Jan Durčák, ředitel Střední odborné školy Frýdek-Místek: "V prvním dni přijíždějí účastníci a seznamují se se svařovacími zdroji. Druhý den probíhá samotná soutěž, ta probíhá v podstatě celý den, protože jsou odváženi ti soutěžící na jednotlivá pracoviště, na jednotlivé svařovny, kde pod dohledem komisařů svařují. Komisaři jsou složeni z různých škol, a dokonce i z různých zemí."

Eduard Boščík, vedoucí praktické části soutěže: "V letošním roce měli studenti za úkol zhotovit dva soutěžní svary. Jeden soutěžní svar byl koutový v délce 150 milimetrů, druhý soutěžní svar byl tupý v délce 200 milimetrů. Svařovali koutový svar v poloze vodorovné šikmo shora. A tupý v poloze svislé, což je celkem náročný způsob svařování."

Milan Janeček, předseda hodnotitelské Jurry: "Nebyly nikde prodlevy, všechno mělo svůj spád. Za to opravdu organizátorům a všem studentům, kteří se na tom podíleli, děkuji."

Šimon Bačovský, soutěžící; Střední škola André Citroëna Boskovice: Určitě to pro tebe byla i vynikající zkušenost, to porovnání s těmi ostatními? – "Byla, vím třeba z minulého roku jsem patřil mezi ty nejlepší. Zajímá mě, jak v té metodě na tom dopadnu, jestli by se dalo někam posunout. Ale třeba do budoucnosti při výběru povolání tady jsou ty firmy, zajímají se o vás, takže je to fakt zajímavé tady."

Třetí den probíhá vyhlášení soutěže, na kterém se prezentují i firmy, které mají zájem o kvalitní svářeče.

Jan Durčák, ředitel Střední odborné školy Frýdek-Místek: "Ta účast firem je velmi důležitá, protože žáci mají možnost vidět, že nacházejí uplatnění v praxi. Firmy zase mají možnost zpětné vazby na tom, jak ti žáci jsou zdatně připraveni na svařování a mají představu, jaké svářeče my pouštíme ze škol."

Stanislav Folwarczny (ODS/SPOLU), náměstek hejtmana MSK: "Náš kraj potřebuje kvalitně vzdělané lidi, kteří jsou schopni nastoupit do zaměstnání, na pracoviště dobře připraveni, což není jednoduché. A jsme moc rádi za to, že zaměstnavatelé a firmy se podílejí na odborném vzdělávání na středních školách. Za to vám patří poděkování."

Medailové pozice v soutěži obsadilo 13 studentů z Česka, 2 ze Slovenska a 2 z Číny.

---

Rekonstrukce vodovodu bude probíhat po etapách

Ostravské Fifejdy se dočkají nového vodovodu. Kompletní výměnu potrubí budou stavebníci provádět hlavně v ulici Hornopolní a Nemocniční, což si vyžádá i omezení dopravy.

Ostrava už několik let patří k městům s nejnižšími ztrátami vody v potrubí. V loňském roce to bylo necelých 9 procent, přičemž průměr v České republice je téměř dvojnásobný. Je to důsledek investic, které jsou každý rok do vodohospodářské infrastruktury směřovány. V příštích dnech začne další velká výměna potrubí na Fifejdách.

Jan Kotala, vedoucí oddělení vodohospodářských staveb: „Vzhledem k složitosti stavby a daného území má stavba celkem 18 etap dočasného dopravního značení. Bude tedy potřeba sledovat značení, které se bude s postupující výstavbou často měnit. V zásadě ale budou všechny hlavního sběrné komunikace po celou dobu stavby průjezdné, vyskytovat se budou pouze zúžení bez uzavírek."

Realizace bude prováděna po etapách za úplné (respektive částečné) uzávěry dotčených místních komunikací. Za uzavřené úseky budou vedeny objízdné trasy. Vjezd do uzavřeného úseku bude povolen vozidlům stavby a IZS.

Tereza Šnoblová, mluvčí Dopravního podniku Ostrava: "Od čtvrtku 9. května 2024 (00:00 h) do odvolání*, z důvodu rekonstrukce kanalizace a s ní spojené silniční uzávěry ul. Hornopolní u Městské nemocnice, dojde ke změně organizace dopravy linek č. 37, 71, 99, 103 a 104. Zastávka Náměstí Republiky (v obratišti) bude obsluhována pouze linkou č. 99. "

Kompletní informace o změnách v městské hromadné dopravy budou k dispozici na webových stránkách dopravního podniku. Práce budou trvat do konce letošního roku. 

---

Horní Suchá zvažuje koupi části finských domků

Zastupitelé v Horní Suché přijali usnesení projevit vůli na odkup jedné z lokalit finských domků od soukromého vlastníka. Pokud se tak skutečně stane, chtěla by obec nabídnout odprodej stávajícím nájemníkům.

Těchto 16 finský domků zvažuje radnice v Horní Suché, že koupí od soukromé společnosti. V celé lokalitě je jich ale mnohem více.

Jan Lipner (STAN), starosta Horní Suché: "Na celou lokalitu finských domků nemáme, i když nejsme obec, která by umírala hladem. Vybrali jsme lokalitu, která je na konci celé kolonie. Souvisí s už s obecními pozemky, je obklíčená komunikacemi v našem vlastnictví a je to taková logická enkláva, která je oddělená od celkové lokality pozemků Asentalu. My nechceme být nějakým velkým pronajímatelem, developerem. Pokud někdo projeví zájem a budeme se snažit, aby ten zájem byl, budeme tyto finské domky prodávat současným nájemníkům."

Nájemníci by byli rádi, kdyby domy byly jejich. Mnozí ale už do oprav hodně investovali a obávají se, že na odkup nebudou mít peníze.

anketa: “Za velké peníze to určitě nekoupíme. My jsme mysleli, že nám to tak nabídnou těch 500, 600 tisíc, ale více, tak to určitě ne.”

anketa: “Strčil jsem do toho hodně peněz a názor můj, záleží za kolik se to bude prodávat. Finský domek měl před deseti roky hodnotu jednu korunu.”

Radnice s vlastníkem ještě jedná o slevě, protože obec by musela investovat do výměny topných systému tak, aby splňovaly nové emisní podmínky, které budou platit od září. 

Jan Lipner (STAN), starosta Horní Suché: "Zastupitelstvo máme co dva měsíce, já jsem optimista a snad se dohodneme během dvou měsíců na té určité slevě, a nebo se nedohodneme, ale určitě to budeme vědět."

---

Show v NJ připomněla zisk jediného titulu před 25 lety

Uplynulo čtvrt století od doby, kdy basketbalisté Nového Jičína vybojovali první a jediný titul mistrů republiky. Tuto událost připomněli fanoušci spolu s hráči a klubem na sportovní charitativní show.

Basketbalový klub Nový Jičín svůj první a zároveň poslední titul mistrů republiky vybojoval 8. května 1999 nad pražským celkem USK. Po pětadvaceti letech se “zlatí hoši” vrátili na domovskou palubovku, aby tu odehráli exhibiční utkání. Jejich tým doplnili zdejší odchovanci, současní členové A družstva, a utkali se s výběrem ligových hráčů klubu z jeho extraligové éry.

Jaroslav Kovář, bývalý hráč BC Nový Jičín, mistr 1999: “Bylo to fakt úžasné po čtvrtstoletí vzpomínat na náš titul, vlastně jediný v Novém Jičíně, je zážitek. Myslím si, že jsme si to všichni užili, jak tým mistrů, tak i tým protihráčů. Atmosféra skvělá, děkujeme za to.”

Dušan Medvecký, bývalý hráč BC Nový Jičín, mistr 1999: “Nelze na to zapomenout, prostě přijedu do haly, mám husí kůži, tečou mi lehce slzy. Ty vzpomínky nevymažu a myslím si, že to byla tady nejkrásnější léta mé basketbalové kariéry.”

Petr Welsch, bývalý hráč BC Nový Jičín, mistr 1999: “Já jen, když jsem přejel ceduli Nový Jičín, tak už to na mě dýchlo, polil mě zvláštní pocit štěstí a spokojenosti a ty vzpomínky jsou naprosto fantastické.”

Pavel Klimeš, bývalý hráč BC Nový Jičín, mistr 1999: “Je pořád na co vzpomínat, strašně perfektní atmosféra, hala se zlepšila, škoda, že tady není to, co tady bylo, ta nejvyšší liga tady chybí, slušela by Novému Jičínu.”

Tomáš Krba, bývalý hráč BC Nový Jičín, mistr 1999: “Tak jasně, vždycky je na co vzpomínat, protože ten titul tady byl jediný a jsme za to rádi.”

Basketbalová show byla také věnována uctění památky Milana Dvořáka, dlouholetého sekretáře klubu, a tento sportovní svátek měl i charitativní podtext. Výtěžek putoval na pomoc pětileté Verunce, která již podruhé bojuje se zákeřnou nemocí.

---

Zlatorudná chalupa v Suché Rudné znovu ožívá

Před více než sto lety si nechal továrník a podnikatel v textilnictví Alois Plischke v podhůří Jeseníků postavit dům, kterému se tehdy říkalo Plischkeho vila. Po poválečné konfiskaci objekt připadl Lesům České republiky jako bydlení pro lesníky. Byl bohužel téměř neudržován a chátral. Teprve noví majitelé se pustili do jeho záchrany.

Název dali chalupě právě manželé Foltysovi podle regionu, ve kterém se stavba nachází a kde se odedávna těžilo zlato a další rudy.

Renáta Foltysová, spolumajitelka: „Zlatorudná chalupa je náš výmysl, protože se v téhle oblasti těžilo dlouho zlato. To zlato se tady těžilo podle dochovaných archeologických nálezů už 1500 let před naším letopočtem. Ty pozůstatky jsou tady úplně všude. Je tady spoustu štol, jsou tady rýžoviště a do dneška tady jezdí amatéři hledat nějaký zlatý prach.“

Chalupa byla po převzetí již ve velmi zchátralém stavu a pro její záchranu bylo potřeba mnoho práce.

Renáta Foltysová, spolumajitelka: „Chtěli jsme začít u fasády a u oken, chtěli jsme ty okna udělat tak, aby se podobaly co nejvíce těm původním. No a pokračovalo to přes střechu, stěny, podlahy, kompletní nové rozvody vody, elektriky, odpadů jako všeho, takže z původní chaloupky zůstaly zachovány pouze nosné trámy a potom ty krásné prvky, které byly dochované.“

Během záchranných prací nacházeli stavebníci také četné pozůstatky minulosti.

Renáta Foltysová, spolumajitelka: „A byly to kameny označené, po kterých jsme se pídili, jaký mají význam a po jejich symbolech, což se nám tedy podařilo asi rozluštit. A jsou to kameny, které značily hranice panství německých rytířů. Myslím že jsme našil vzkaz stavebníka, zakopaný tady ve zdi, byl to krásný nápis, ten taky bude zakomponovaný tady do interiéru.“

Našel se tady také původní nábytek nebo třeba zahradní koupelna.

Renáta Foltysová, spolumajitelka: „Je to sprcha, kterou jsme našil zazděnou ve střeše. Ta sprcha se vyráběla někdy v letech 1915 až 1925, předpokládáme, že to byla původní koupelna, no tak my jsme z ní udělali novodobou koupelnu."

Práce, které na chalupě probíhaly a probíhají by se neobešly bez obětavé pomoci dobrovolníků, přátel i rodičů.

Renáta Foltysová, spolumajitelka: „Zrovna dneška děvčata pracovaly na oknech, protože ty dřevěné okna potřebují speciální péči a ostatní se věnují kamenné zdi, která vlastně je podpůrná zeď a dělají se kamenné chodníky ze zdejších kamenů."

Iva Glabazňová, dobrovolnice: „No já jsem tady poprvé. My jsme přijeli včera ráno a vlastně jsme akorát do dneška. A proče sem jezdíme? Protože kamarádka potřebovala pomoc s tím, že vlastně je to v přírodě, takže se tak spojilo příjemné s užitečným. Je tu krásně, je tu nádherně.“

Tereza Foltysová, dcera: „Tak dneska jsme pomáhali v kuchyni a šli jsme se projít do lesa. Jo, ny kyselce jsme byli pro živou vodu. Jo, mám ji tady.“

Nedaleký pramen železité kyselky je také zdejším lákadlem pro turisty a návštěvníky.

Renáta Foltysová, spolumajitelka: „Všechny návštěvy u nás na chalupě to mají povinné se tam jet podívat, protože pramen je léčivý, je velice chutný, podle pověstí by měl léčit trudnomyslnost, zažívací potíže a snad by měl pomáhat i na srdce.“

I přes probíhající práce už noví obyvatelé pořádají četná tematická setkání milovníků bylinek, zdravé stravy či kosmetiky a chystají další plány pro využití chalupy. Už v létě plánují u chalupy cyklistické kempy i pobyt pro rodiče s dětmi, zaměřený na keramiku, odborné přednášky či rýžování zlata.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Regionální zprávy POLAR
03. května 2024, 17:00

Lesní propojení Staré a Nové Bělá bude obnoveno

Dnes máme připravenu dobrou zprávu pro obyvatele okolí Bělského lesa a nebo jeho návštěvníky. Páteřní propojení lesní cestou Staré a Nové Bělé bude v celé délce obnoveno. Postarají se o to Ostravské komunikace.

Bělský les se 160 ha patří k největším lesním revírům v celém městě a je velmi oblíbený k procházkám i sportu. Proto je také protkán spoustou stezek, ale také je v něm hlavní lesní spojnice mezi severní a jižní částí lesa. ta už ale byla ve velmi špatném stavu a proto začíní její rekonstrukce.

Břetislav Riger, náměstek primátora Ostravy: V přípravné fázi bylo provedeno srovnání dvou alternativ možného řešení ke srovnání finanční náročnosti oprav, posouzena byla také technická proveditelnost i případné opakování identických poruch. Spolu s opravou komunikací dojde k obnově dotčeného přilehlého terénu a jeho zatravnění.“

Projekt navazuje na dokončenou stavbu „Cesta vody.“ Opravený úsek nabídne možnost komfortního prostoru pro chodce i cyklisty a lepší dopravní obslužnost při hospodaření v lese. Bonusem bude výhodnější přístup ke kapli Panny Marie Lurdské a ke studánce Matky Boží od ulice Chrobákova. Zhotovitelem stavby jsou Ostravské komunikace.

Eva Kijonková, mluvčí Ostravských komunikací: „Aktuální povrchy řešených účelových komunikací jsou stiženy výtluky, prasklinami, došlo též k rozpadu povrchové sktruktury současného krytu. Bude tedy zapotřebí odstranit stávající horní konstrukční vrstvy a nahradit je novým, zpevněným krytem."

Stavební práce si vyžádají dočasné uzavření této lesní cesty. Stezka bude po šest týdnů neprůjezdné pro cyklisty a neprůchozí pro pěší.

---

Soutěž o zlatý pohár ve svařování má už 25 let

Střední odborná škola Frýdek-Místek pořádala už 25. ročník mezinárodní soutěže ve svařování. Letos přijelo více než sto soutěžících z šesti zemí světa. Soutěž měla teoretickou i praktickou část a vše vyhodnocovala odborná porota v mezinárodním složení.

107 studentů ze 49 středních technických škol od nás i ze zahraničí přijelo letos do Frýdku-Místku na významnou svářečskou soutěž.

Jan Durčák, ředitel Střední odborné školy Frýdek-Místek: "Je to jubilejní 25. ročník mezinárodní svářečské soutěže. Soutěž má již dlouholetou tradici. Začátek té soutěže se nazýval Svářeč a od třetího ročníku již běžela pod názvem Zlatý pohár Linde. Letošního ročníku se účastní soutěžící z Číny, Německa, Bulharska, Ukrajiny, Slovenska a samozřejmě naši."

Samuel Chudej, soutěžící; Odborná škola technická Čadca: "Horko těžko to probíhalo. Co mi to přineslo? Nové zkušenosti, co se týče celkově toho svařování, té metody 135 CO."

Šimon Bačovský, soutěžící; Střední škola André Citroëna Boskovice: "Já už jsem tady podruhé a byla pro mě dobrá, moc se mi ty sváry nepovedly, ale celkově tady hodnotím ubytování a přípravu té soutěže úplně vynikající. Fakt je to hezké tady." – Proč jsi přilej podruhé? – "Podruhé, protože jsem minulý rok byl první, tak jsem chtěl tento rok zase obhájit. A asi se mi to teda nepovede, uvidíme, ještě není vyhlášení." – Byla tady velká konkurence? – "Byla, v mojí kategorii bylo 26 uchazečů. I mezinárodní uchazeči tady jsou. Čína, ti svařují nádherně. To, když jsem ty sváry viděl, tak klobouk dolů klukům."

Studenti mají vždy možnost dle vlastního výběru soutěžit ve čtyřech svařovacích metodách. Dále v teoretických znalostech o svařování, a dokonce i na svařovacím trenažéru.

Jan Durčák, ředitel Střední odborné školy Frýdek-Místek: "V prvním dni přijíždějí účastníci a seznamují se se svařovacími zdroji. Druhý den probíhá samotná soutěž, ta probíhá v podstatě celý den, protože jsou odváženi ti soutěžící na jednotlivá pracoviště, na jednotlivé svařovny, kde pod dohledem komisařů svařují. Komisaři jsou složeni z různých škol, a dokonce i z různých zemí."

Eduard Boščík, vedoucí praktické části soutěže: "V letošním roce měli studenti za úkol zhotovit dva soutěžní svary. Jeden soutěžní svar byl koutový v délce 150 milimetrů, druhý soutěžní svar byl tupý v délce 200 milimetrů. Svařovali koutový svar v poloze vodorovné šikmo shora. A tupý v poloze svislé, což je celkem náročný způsob svařování."

Milan Janeček, předseda hodnotitelské Jurry: "Nebyly nikde prodlevy, všechno mělo svůj spád. Za to opravdu organizátorům a všem studentům, kteří se na tom podíleli, děkuji."

Šimon Bačovský, soutěžící; Střední škola André Citroëna Boskovice: Určitě to pro tebe byla i vynikající zkušenost, to porovnání s těmi ostatními? – "Byla, vím třeba z minulého roku jsem patřil mezi ty nejlepší. Zajímá mě, jak v té metodě na tom dopadnu, jestli by se dalo někam posunout. Ale třeba do budoucnosti při výběru povolání tady jsou ty firmy, zajímají se o vás, takže je to fakt zajímavé tady."

Třetí den probíhá vyhlášení soutěže, na kterém se prezentují i firmy, které mají zájem o kvalitní svářeče.

Jan Durčák, ředitel Střední odborné školy Frýdek-Místek: "Ta účast firem je velmi důležitá, protože žáci mají možnost vidět, že nacházejí uplatnění v praxi. Firmy zase mají možnost zpětné vazby na tom, jak ti žáci jsou zdatně připraveni na svařování a mají představu, jaké svářeče my pouštíme ze škol."

Stanislav Folwarczny (ODS/SPOLU), náměstek hejtmana MSK: "Náš kraj potřebuje kvalitně vzdělané lidi, kteří jsou schopni nastoupit do zaměstnání, na pracoviště dobře připraveni, což není jednoduché. A jsme moc rádi za to, že zaměstnavatelé a firmy se podílejí na odborném vzdělávání na středních školách. Za to vám patří poděkování."

Medailové pozice v soutěži obsadilo 13 studentů z Česka, 2 ze Slovenska a 2 z Číny.

---

Rekonstrukce vodovodu bude probíhat po etapách

Ostravské Fifejdy se dočkají nového vodovodu. Kompletní výměnu potrubí budou stavebníci provádět hlavně v ulici Hornopolní a Nemocniční, což si vyžádá i omezení dopravy.

Ostrava už několik let patří k městům s nejnižšími ztrátami vody v potrubí. V loňském roce to bylo necelých 9 procent, přičemž průměr v České republice je téměř dvojnásobný. Je to důsledek investic, které jsou každý rok do vodohospodářské infrastruktury směřovány. V příštích dnech začne další velká výměna potrubí na Fifejdách.

Jan Kotala, vedoucí oddělení vodohospodářských staveb: „Vzhledem k složitosti stavby a daného území má stavba celkem 18 etap dočasného dopravního značení. Bude tedy potřeba sledovat značení, které se bude s postupující výstavbou často měnit. V zásadě ale budou všechny hlavního sběrné komunikace po celou dobu stavby průjezdné, vyskytovat se budou pouze zúžení bez uzavírek."

Realizace bude prováděna po etapách za úplné (respektive částečné) uzávěry dotčených místních komunikací. Za uzavřené úseky budou vedeny objízdné trasy. Vjezd do uzavřeného úseku bude povolen vozidlům stavby a IZS.

Tereza Šnoblová, mluvčí Dopravního podniku Ostrava: "Od čtvrtku 9. května 2024 (00:00 h) do odvolání*, z důvodu rekonstrukce kanalizace a s ní spojené silniční uzávěry ul. Hornopolní u Městské nemocnice, dojde ke změně organizace dopravy linek č. 37, 71, 99, 103 a 104. Zastávka Náměstí Republiky (v obratišti) bude obsluhována pouze linkou č. 99. "

Kompletní informace o změnách v městské hromadné dopravy budou k dispozici na webových stránkách dopravního podniku. Práce budou trvat do konce letošního roku. 

---

Horní Suchá zvažuje koupi části finských domků

Zastupitelé v Horní Suché přijali usnesení projevit vůli na odkup jedné z lokalit finských domků od soukromého vlastníka. Pokud se tak skutečně stane, chtěla by obec nabídnout odprodej stávajícím nájemníkům.

Těchto 16 finský domků zvažuje radnice v Horní Suché, že koupí od soukromé společnosti. V celé lokalitě je jich ale mnohem více.

Jan Lipner (STAN), starosta Horní Suché: "Na celou lokalitu finských domků nemáme, i když nejsme obec, která by umírala hladem. Vybrali jsme lokalitu, která je na konci celé kolonie. Souvisí s už s obecními pozemky, je obklíčená komunikacemi v našem vlastnictví a je to taková logická enkláva, která je oddělená od celkové lokality pozemků Asentalu. My nechceme být nějakým velkým pronajímatelem, developerem. Pokud někdo projeví zájem a budeme se snažit, aby ten zájem byl, budeme tyto finské domky prodávat současným nájemníkům."

Nájemníci by byli rádi, kdyby domy byly jejich. Mnozí ale už do oprav hodně investovali a obávají se, že na odkup nebudou mít peníze.

anketa: “Za velké peníze to určitě nekoupíme. My jsme mysleli, že nám to tak nabídnou těch 500, 600 tisíc, ale více, tak to určitě ne.”

anketa: “Strčil jsem do toho hodně peněz a názor můj, záleží za kolik se to bude prodávat. Finský domek měl před deseti roky hodnotu jednu korunu.”

Radnice s vlastníkem ještě jedná o slevě, protože obec by musela investovat do výměny topných systému tak, aby splňovaly nové emisní podmínky, které budou platit od září. 

Jan Lipner (STAN), starosta Horní Suché: "Zastupitelstvo máme co dva měsíce, já jsem optimista a snad se dohodneme během dvou měsíců na té určité slevě, a nebo se nedohodneme, ale určitě to budeme vědět."

---

Show v NJ připomněla zisk jediného titulu před 25 lety

Uplynulo čtvrt století od doby, kdy basketbalisté Nového Jičína vybojovali první a jediný titul mistrů republiky. Tuto událost připomněli fanoušci spolu s hráči a klubem na sportovní charitativní show.

Basketbalový klub Nový Jičín svůj první a zároveň poslední titul mistrů republiky vybojoval 8. května 1999 nad pražským celkem USK. Po pětadvaceti letech se “zlatí hoši” vrátili na domovskou palubovku, aby tu odehráli exhibiční utkání. Jejich tým doplnili zdejší odchovanci, současní členové A družstva, a utkali se s výběrem ligových hráčů klubu z jeho extraligové éry.

Jaroslav Kovář, bývalý hráč BC Nový Jičín, mistr 1999: “Bylo to fakt úžasné po čtvrtstoletí vzpomínat na náš titul, vlastně jediný v Novém Jičíně, je zážitek. Myslím si, že jsme si to všichni užili, jak tým mistrů, tak i tým protihráčů. Atmosféra skvělá, děkujeme za to.”

Dušan Medvecký, bývalý hráč BC Nový Jičín, mistr 1999: “Nelze na to zapomenout, prostě přijedu do haly, mám husí kůži, tečou mi lehce slzy. Ty vzpomínky nevymažu a myslím si, že to byla tady nejkrásnější léta mé basketbalové kariéry.”

Petr Welsch, bývalý hráč BC Nový Jičín, mistr 1999: “Já jen, když jsem přejel ceduli Nový Jičín, tak už to na mě dýchlo, polil mě zvláštní pocit štěstí a spokojenosti a ty vzpomínky jsou naprosto fantastické.”

Pavel Klimeš, bývalý hráč BC Nový Jičín, mistr 1999: “Je pořád na co vzpomínat, strašně perfektní atmosféra, hala se zlepšila, škoda, že tady není to, co tady bylo, ta nejvyšší liga tady chybí, slušela by Novému Jičínu.”

Tomáš Krba, bývalý hráč BC Nový Jičín, mistr 1999: “Tak jasně, vždycky je na co vzpomínat, protože ten titul tady byl jediný a jsme za to rádi.”

Basketbalová show byla také věnována uctění památky Milana Dvořáka, dlouholetého sekretáře klubu, a tento sportovní svátek měl i charitativní podtext. Výtěžek putoval na pomoc pětileté Verunce, která již podruhé bojuje se zákeřnou nemocí.

---

Zlatorudná chalupa v Suché Rudné znovu ožívá

Před více než sto lety si nechal továrník a podnikatel v textilnictví Alois Plischke v podhůří Jeseníků postavit dům, kterému se tehdy říkalo Plischkeho vila. Po poválečné konfiskaci objekt připadl Lesům České republiky jako bydlení pro lesníky. Byl bohužel téměř neudržován a chátral. Teprve noví majitelé se pustili do jeho záchrany.

Název dali chalupě právě manželé Foltysovi podle regionu, ve kterém se stavba nachází a kde se odedávna těžilo zlato a další rudy.

Renáta Foltysová, spolumajitelka: „Zlatorudná chalupa je náš výmysl, protože se v téhle oblasti těžilo dlouho zlato. To zlato se tady těžilo podle dochovaných archeologických nálezů už 1500 let před naším letopočtem. Ty pozůstatky jsou tady úplně všude. Je tady spoustu štol, jsou tady rýžoviště a do dneška tady jezdí amatéři hledat nějaký zlatý prach.“

Chalupa byla po převzetí již ve velmi zchátralém stavu a pro její záchranu bylo potřeba mnoho práce.

Renáta Foltysová, spolumajitelka: „Chtěli jsme začít u fasády a u oken, chtěli jsme ty okna udělat tak, aby se podobaly co nejvíce těm původním. No a pokračovalo to přes střechu, stěny, podlahy, kompletní nové rozvody vody, elektriky, odpadů jako všeho, takže z původní chaloupky zůstaly zachovány pouze nosné trámy a potom ty krásné prvky, které byly dochované.“

Během záchranných prací nacházeli stavebníci také četné pozůstatky minulosti.

Renáta Foltysová, spolumajitelka: „A byly to kameny označené, po kterých jsme se pídili, jaký mají význam a po jejich symbolech, což se nám tedy podařilo asi rozluštit. A jsou to kameny, které značily hranice panství německých rytířů. Myslím že jsme našil vzkaz stavebníka, zakopaný tady ve zdi, byl to krásný nápis, ten taky bude zakomponovaný tady do interiéru.“

Našel se tady také původní nábytek nebo třeba zahradní koupelna.

Renáta Foltysová, spolumajitelka: „Je to sprcha, kterou jsme našil zazděnou ve střeše. Ta sprcha se vyráběla někdy v letech 1915 až 1925, předpokládáme, že to byla původní koupelna, no tak my jsme z ní udělali novodobou koupelnu."

Práce, které na chalupě probíhaly a probíhají by se neobešly bez obětavé pomoci dobrovolníků, přátel i rodičů.

Renáta Foltysová, spolumajitelka: „Zrovna dneška děvčata pracovaly na oknech, protože ty dřevěné okna potřebují speciální péči a ostatní se věnují kamenné zdi, která vlastně je podpůrná zeď a dělají se kamenné chodníky ze zdejších kamenů."

Iva Glabazňová, dobrovolnice: „No já jsem tady poprvé. My jsme přijeli včera ráno a vlastně jsme akorát do dneška. A proče sem jezdíme? Protože kamarádka potřebovala pomoc s tím, že vlastně je to v přírodě, takže se tak spojilo příjemné s užitečným. Je tu krásně, je tu nádherně.“

Tereza Foltysová, dcera: „Tak dneska jsme pomáhali v kuchyni a šli jsme se projít do lesa. Jo, ny kyselce jsme byli pro živou vodu. Jo, mám ji tady.“

Nedaleký pramen železité kyselky je také zdejším lákadlem pro turisty a návštěvníky.

Renáta Foltysová, spolumajitelka: „Všechny návštěvy u nás na chalupě to mají povinné se tam jet podívat, protože pramen je léčivý, je velice chutný, podle pověstí by měl léčit trudnomyslnost, zažívací potíže a snad by měl pomáhat i na srdce.“

I přes probíhající práce už noví obyvatelé pořádají četná tematická setkání milovníků bylinek, zdravé stravy či kosmetiky a chystají další plány pro využití chalupy. Už v létě plánují u chalupy cyklistické kempy i pobyt pro rodiče s dětmi, zaměřený na keramiku, odborné přednášky či rýžování zlata.

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/regionalni-zpravy/regionalni-zpravy-polar-03-05-2024-17-00